Farní kostel sv. Havla

Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a rok 1579. Je nanejvýš pravděpodobné, že základní kámen ke stavbě bratrského sboru položil přerovský rodák a biskup Jednoty bratrské a myslitel - Jan Blahoslav Apterix - jak se psával. Převzal latinské jméno po své matce, rozené Bezperové. Letopočet 1579 je pak rokem dokončení stavby bratrského sboru.

Vzácné oltářní obrazy jsou dílem vynikajícího jezuitského barokního malíře Ignáce Raaba / 1715 – 1787 / z poloviny 18. století. Nástropní obraz na klenbě nad hlavním oltářem představující sv. Havla, poustevníka v Bregenzi u Bodamského jezera ve Švýcarsku, je dílem významného akademického malíře, rodem z Moravského Slovácka, Jano Köhlera.

Původní kostelní varhany se 16 rejstříky stavěl v roce 1784 známý mistr varhanář - Jan Vejmola z Brna. Jeho varhany byly opravovány v roce 1885 . V roce 1949 za pana faráře Artura Pospíšila byla pořízeny nové varhany od firmy Rieger z Krnova, které souží dosud.

Fara je původně bratrský dům, k němuž náleželo velké úrodné pole zvané Bratrsko. V čeledníku bratrského domu se nacházela nejstarší dřevohostická škola, která zde byla již před rokem 1561. Patřila k nejstarším bratrským školám na Moravě.

Před farou stojí Mariánský sloup, pískovcová plastika s vzácně se vyskytujícím reliéfem Adama a Evy u rajského stromu. Je to hodnotná sochařská práce lidového umělce z roku 1768.

Stejného autora i dataci má i kamenný kříž s mariánským reliéfem, nacházejícím se na úrovni apsidy kostela.

text Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice